Svezení s menším bratrem Kodiaqu

Pro test byl redakci zapůjčen vůz Škoda Karoq v nejvyšší výbavové verzi. Model Karoq je prostřední z vozů SUV největší tuzemské automobilky. Největší Kodiaq jsme vám představili již dříve v tomto článku. Naopak nejmenším členem rodiny SUV je na letošním Ženevském autosalonu představený model Kamiq.

S testovaným modelem jsme měli možnost absolvovat bez mála 3 100 km. Většina trasy vedla po dálnici (80 % celé trasy), část vedla i po vedlejších komunikacích (16% vzdálenosti) a zbytek byl v obci. S vozem jsme vyzkoušeli i průjezd lehkým terénem. Podrobnosti o jednotlivých aspektech vozu vč. celkového hodnocení se dozvíte v tomto článku.

Interiér

Karoq nabízí spoustu chytrých řešení, kaslíkem na dokumenty umístěným na přístrojové desce, přes síťovanou kapsu v prostoru pro nohy, až po vytápění sedaček. Ale popořadě. Když otevřete dveře řidiče, nebo spolujezdce, určitě vás ohromí led podsvícení dveří, které vám doslova vyzáří na silnici slovo ŠKODA pro bezpečnější nastupování za snížených světelných podmínek.  Karoq nabízí čtyři barevné kombinace interiéru, naše verze měla béžové provedení, které podtrhuje lehce svítící barevná lišta, která se táhne po celé palubní desce, všemi bočními dveřmi až k zadním sedadlům. Palubní počítač umožňuje nastavení různých barevných odstínů. Nám se nejvíce líbila modrá barva, neboť i v noci působila uklidňujícím dojmem. Plastová výplň dveří je příjemně měkčená a do tvarovaných kapes se vejde PET láhev a jiné drobnosti. V případě novin, nebo jiného lehce ohebného materiálu je možné využít gumy na přidržení. Na plechovky s limonádou je myšleno na středovém tunelu u řadicí páky, kdy do tvarovaného prostoru můžete odložit klíčky od vozu, krytku 12V zásuvky, či jiné drobnosti. To ovšem nejsou jediné odkládací prostory, standardem je již pouzdro na brýle nad hlavou řidiče, nebo již zmíněný kaslík na přístrojovce. Cestující na zadních sedadlech nejsou o nic ochuzeni. Krom kapes ve dveřích mohou využit prostor na nápoje v dělící opěrce, či držák nápojů ve stolečku na zádech předních sedadel. Na zadních sedadlech je místo i pro cestujícího vyšší postavy. Nad hlavou je místa dost, lze se tudíž pohodlně narovnat. Prostoru na kolena je pro běžného cestujícího taktéž dostatek, nicméně pokud disponujete hodně vysokou postavou je třeba posunout přední sedačku trochu dopředu.

Praktičnost

V zavazadlovém prostoru najdete druhé dno, které je ideální při převážení menšího množství nákladu, abyste nemuseli zvedat zavazadla přes zvýšenou hranu. Zároveň je spodní prostor ideální na ukrytí některých věcí, které se používají sezóně. Pokud jde o velikost prostoru, můžeme ukládat zavazadla až do objemu 521 litrů a při složených sedačkách se do vozu vejde 1 630 litrů nákladu. Ke sklopení zadních sedadel slouží páčky umístěné právě v kufru. Stačí za ně vzít a opěradla se automaticky sklopí. Zavazadlový prostor lze také otevřít pomocí virtuálního pedálu umístěného na pravé straně zadní části vozu. Stačilo v daném místě mávnout nohou a víko se buď zvedlo, případně při aktivované zvukové výstraze šlo naopak dolů. V zimním období jsme využívali vyhřívání čelního skla, které pomáhá odmlžit výhled z vozu. O bezpečnost posádky se stará mnoho asistentů, které známe z většího bratra. Velmi se nám líbily LED světlomety, které prozářily všechna tmavá místa na vozovce. Stejně tak jsme často využívali hlídání mrtvých úhlů, kdy se v zrcátkách rozsvítí varování při blížícím se vozidlu. Tento systém se nám ale dvakrát vypnul, přičemž poprvé to bylo při silném dešti. Po novém nastartování znovu naběhl. V zimním období jsme využívali i vyhřívání předních sedadel, které se poměrně rychle spustilo. Přihrádka na odkládání věcí před spolujezdcem neoplývala velikostí. Tento problém je ale vykompenzován další schránkou na přístrojové desce. Méně praktickým, ale o to hezčím doplňkem je osvětlení chodníku při otevření dveří nápisem Škoda. Virtuální kokpit měl 5 různých podob a měnil se přepínáním na volantu. Kromě klasických ukazatelů byla v jednom zobrazení možnost sledovat aktuální výkon motoru.

Konektivita

Vůz je vybaven plnohodnotným multimediálním centrem, kterému vévodí dotykové rádio Columbus o velikosti 9,2“ vylepšené o ovládání gesty, díky bezdotykovému senzoru ve spodní části. Díky anténě se zesilovačem, které se lidově říká žraločí ploutev, je možné chytat nejen FM, ale i DAB signál a signál GPS pro vestavěnou navigaci s nahranými mapovými podklady celé Evropy. Díky technologii Bluetooth je možné spárovat systém s telefonem a využít tak rádio pro sdílení hudby, či jako handsfree. Co se hudby týká, audiosystém nabízí možnost přehrávání z USB (2x vpředu, 1x vzadu) či z SD karty, jejíž čtečka je šikovně skrytá v kaslíku u spolujezdce, kde se nachází i čtečka mobilních SIM karet, díky které je možno vůz propojit s internetem napřímo. Pokud vám dojde energie, tedy energie vaším elektrozařízením, je možné využít dvě 12V zásuvky (jedna pod přístrojovou deskou a druhá v zavazadlovém prostoru) nebo 230V zásuvku v prostoru středového tunelu, která je určena hlavně pro cestující na zadních sedadlech.

Pohonná jednotka

Pod kapotou testovaného modelu byl dvoulitrový turbodmychadlem přeplňovaný dieselový agregát. Ten byl spojen s manuální 6stupňovou převodovkou a přenášel svou sílu na přední nápravu. Specifikace pohonné jednotky je uvedena v níže uvedené tabulce.

Výkon vozu je dle našich zkušeností naprosto dostačující. Papírové spotřeby 4,7 l na 100 ujetých kilometrů jsme nedosáhli, ani se k ní nepřiblížili, ale celková spotřeba je ovlivněna způsobem jízdy, nižší teplotou vzduchu a samozřejmě nezajetým motorem. Ten měl v době testu najeto 2 500 km. Na dálnicích, kde je omezená rychlost, by finální spotřeba byla jistě nižší. Na konci testu se nám spotřeba paliva ustálila na hodnotě 5,8 litrů. To považujeme za výborný výsledek, když uvážíme naši dlouhodobou rychlost na dálnicích v Německu mezi 150 a 160 km/h. Dojezd na jednu nádrž nafty je přibližně 800 km. Dotyková obrazovka nabízela několik jízdních režimů, které známe již z testovaného Kodiaqu. Jedná se o Comfort, Eco, Normal a Individual. Každý z uvedených režimů změní nastavení řídící jednotky, akcelerace, řízení nebo brzd.

Jízda

Hlavní předností motoru je jeho plynulost. Při sešlápnutí pedálu se prakticky neprojeví zpoždění turbodmychadla a Karoq zrychluje. I ve vyšších rychlostech okolo 150 – 160 km/h, které jsme měli možnost zkoušet na německých dálnicích, vůz ochotně zrychluje. I v kopci po sešlápnutí plynového pedálu vůz silně akceleruje. Velmi nás překvapily dlouhé převody, kdy na čtvrtý rychlostní stupeň při 50 km/h jsou otáčky motoru poměrně nízko. Jednotlivé hodnoty najdete níže v tabulce. Je třeba počítat, že při silnějším větru má vůz vyšší tendenci nechat se strhnout ve směru větru. Zároveň jsme měli menší problémy v extrémním dešti, kdy se stěrače mohly pohybovat rychleji. Odhlučnění je skvělé a menší aerodynamický hluk proniká do kabiny až při rychlostech přesahující 150 km/h.

V běžném provozu a je motor v následujících otáčkách:

V mírném terénu vás vozidlo taktéž nenechá ve štychu. V rámci testu jsme měli možnost projet i lehčím terénem po nezpevněné cestě. Dvoukolka měla v těžším terénu menší problémy s prokluzem. Pokud jezdíte i mimo silnice, Karoq tyto cesty zvládne. Do většího terénu je určitě lepší čtyřkolka.

Shrnutí

S vozem jsme byli velmi spokojeni, nejvíce jsme ocenili LED světlomety. Líbila se nám pohonná jednotka, konkrétně její plynulost a zátah i ve vyšších rychlostech. Celková spotřeba paliva nás též příjemně překvapila. Zvláště když ji porovnáme s námi dosaženou hodnotou s větším Kodiaqem. Méně jsme ocenili malý kaslík před spolujezdcem, do kterého se vešlo pouze pár drobností a nižší rychlost stěračů i při maximálním možném využití. Základní cena nového vozu začíná od 489 900,- Kč. Za tuto cenu na vás čeká základní výbava vč. Elektrických oken vpředu i vzadu, Front Assist, manuální klimatizace nebo radio Swing (velikost 6,5“) s Bluetooth a 8 reproduktory. Pod kapotou se v této cenové hladině nachází litrový tříválec TSI s výkonem 85 kW. Cena testovaného modelu v prakticky maximální výbavě dosáhla částky přibližně 870 000,- Kč.

Text: Jiří Hájek, Petr Hájek

Foto: Jiří Hájek, Petr Hájek