Honda Civic: dynamika ze staré školy s moderním pojetím

Honda má v portfoliu na dnešní dobu nezvyklý vůz. Nezvyklý v tom směru, že máte na ovládání funkcí vozu primárně tlačítka. A zároveň displej infotainmentu má na dnešní dobu malou úhlopříčku. Klimatizace má vlastní otočné ovladače, stejně tak vyhřívání volantu nebo ovládání hlasitosti rádia. Na druhou stranu pod kapotou má moderní hybridní pohon se skvělými vlastnostmi. A přesto si Honda Civic našla pouhých 193 zákazníků. Je to opravdu velká škoda a my se pokusíme v následujícím článku popsat proč si to myslíme. Samozřejmě podrobně prošmejdíme interiér, nahlédneme pod kapotu, podíváme se, co všechno lze do vozu umístit a samozřejmě nahlédneme do ceníku. Pojďme ale postupně.

Těžší vstup ale prostoru dostatek

Díky nižší světlé výšce se do Honda Civic nastupuje trochu hůře, zvlášť pokud jste vyšší postavy nebo máte problémy s chozením. Nicméně po usednutí do vozu je v interiéru prostoru hodně. Sedačky jsou pohodlné, místa je dostatek jak mezi cestujícími vpředu, tak potom vzadu na zadních sedačkách. Volant se příjemně držel, byl příjemně silný, do ruky tak akorát. A rozhodně se v zimě hodilo vyhřívání.

Přístrojová deska i dveře je obložena měkčenými plasty. Přičemž na přístrojové desce najdeme ještě lesklý ozdobný plast, který se táhne okolo výdechů klimatizace. Samotné výdechy kryje kovová mřížka táhnoucí se prakticky přes celou šíři vozu. Stejný lesklý plast pak ještě umístila Honda na dveře. Na místech, kde si cestující opírají ruce, je měkčená koženka. Na dveřích najdeme kromě měkčených plastů ještě látku. Ve výbavě Sport jsou sedačky čalouněny látkou, v nejvyšší výbavě Advance jsou sedadla kožená.

Jakmile si nastavím sedačku optimálně, tak jak běžně řídím, a sednu si sám za sebe, před koleny mi zůstává ještě pár centimetrů a nad hlavou taktéž. Jak je vidět, v Civicu je místa dostatek a rozhodně se nebudete cítit stísněně. Mých bezmála 190 centimetrů mě nijak neomezovalo. Což při svažující se střeše Civicu je příjemné zjištění. I po několika hodinovém sezení na sedačkách jsme nebyli nikde otlačení. Velmi pohodlná je vzadu područka. Sedačky jsou opravdu příjemné a mají vpředu poměrně výrazné boční vedení, aby vás podržely při rychlejším projezdu zatáčkou.

Středový tunel je pokrytý imitací karbonu, vypadá opravdu pěkně a díky vzorování by nemusel být tak náchylný na poškrábání. Na konci středového tunelu je pro zadní cestující vlastní výdech klimatizace. Pokud se ještě vrátíme k přístrojové desce, najdeme zde displej infotainmentu, na dnešní dobu již menších rozměrů, ale o tom později. Během celého týdne jsme nezaslechli žádné vrzání nebo bouchání indikující špatné zpracování nebo slícování.

Průměrný zavazadelník ale praktický interiér

Pro uložení zavazadel nabízí Honda Civic v základu 410 litrů. Pokud započítáme i prostor pod podlahou, je k převozu nákladu určeno 415 litrů. Po složení zadních sedadel získáme celkem 1 220 litrů prostoru. To platí pro základní verzi a pro variantu Sport. Nejvyšší Advance nabízí 404 l (resp. 409 litrů) a po složení zadních sedaček 1 187 litrů. Mezi hranou kufru a samotným zavazadlovým prostorem je menší schod. Není to ale nic hrozného. Stejně tak po složení sedaček nevznikne úplná rovina. Na pravé straně najdeme 12V zásuvku, která může dobíjet například lednici nebo jiné zařízení. Pod podlahu pak můžeme dát ještě další menší věci.

Trochu jsme bojovali s roletkou v kufru. Není přidělána na víku zavazadlového prostoru, tak jak to je obvyklé, ani se nevytahuje od zadních sedaček k víku. V případě Hondy Civic se s ní manipuluje zleva doprava. A tím, jak je samotná roletka slabá, se často zachytává během navinování a zároveň je potřeba ji přesně uchytit do dvou háčků na pravé straně.

Velké lahve lze umístit vpředu do otvoru ve středovém tunelu. Do obou se vejde bez problému velká 1,5 litrová lahev. Když jsme ji zkusili dát i do dveří, při první příležitosti nám vypadla. Vzadu sice nejde úplně zasunout až na dno kapsy, ale lze ji umístit do dveří. Není tam na pevno, ale drží tam. Menší nápoje jako kelímky nebo termosky můžeme dát vpředu i vzadu do dveří. K dispozici je ještě pro cestující vzadu područka, kde jsou dva otvory. Vpředu na středovém tunelu jsou vyjíždějící trny, které menší kelímky a menší plechovky udrží na místě.

Další drobnosti můžete uložit do prostoru pod područkou, mezi předními sedadly, kde je i menší miska na drobnosti, třeba na mince. To je velmi šikovné, neboť tam jsou drobnosti skryty očím zvenku. Pokud se podíváme na další místa pro odložení věcí, nesmíme opomenout kastlík před spolujezdcem. Na zádech sedadla spolujezdce je kapsa, kam lze dát dokumenty nebo jiné ploché věci. Na zádech sedadla řidiče není.

Zajímavý doplněk je osvětlení prahu vpředu, kde svítí nápis Civic. Zároveň, jakmile se otevřou dveře, nápis se promítá i na zem. Jak jsme již zmínili, volant je pohodlný, v našem výbavovém stupni i vyhřívaný, stejně tak vyhřívané jsou i přední sedačky. Pokud se nastaví automatický režim klimatizace, řídící jednotka potom ovládá i vyhřívání samotných sedaček. Pro aktivaci zahřívání volantu je určeno tlačítko umístěné na něm. Zajímavá je také volba jízdy. Nastavení jízdy vpřed nebo zpátečka není v případě Hondy Civic řešena pomocí páky, nýbrž tlačítky. Rozhodně s ovládáním nemáme žádný problém, ovládání je přesné a naprosto bezproblémové.

Menší nevýhodou pro někoho může být palivová nádrž, která má v případě Civicu 40 litrů. Vozu by jistě slušela nádrž větší, zvlášť v zimním období. Ale o tom později.

Menší displej, ale modernější připojení

V Hondě Civic najdeme dva základní displeje. Ten první je v podobě virtuálního kokpitu, který zobrazuje základní informace o jízdě. Primárně zobrazuje procentuální využití výkonu pohonu. Na druhé straně je potom samozřejmě ukazatel rychlosti. Okénka uvnitř těchto částí lze potom měnit v závislosti na preferencích řidiče. Na levé straně je část infotainmentu, kde může být vidět přehrávaná hudba skrze Android Auto, Bluetooth a podobně. A na pravé straně jsou potom statistiky z jízdy. To znamená například aktuální spotřeba, využití energie, průměrná spotřeba, průměrná rychlost a tak dále.

Display infotainmentu je na dnešní dobu již menší (má úhlopříčku 7“), nicméně naprosto postačuje. Všechno fungovalo bez problémů vč. připojení skrze Android Auto. Žádné záseky nebo trhaný pohyb jsme v průběhu testu nezaznamenali. V infotainmentu najdete veškerá nastavení vozu a zábavního systémů. Ovládání je jednoduché a intuitivní. Nic složitého rozhodně nečekejte. Pro pohyb v infotainmentu jsou k dispozici dvě tlačítka a ovládací kolečko. Displej je ale samozřejmě dotykový.

Pro dobíjení vašich elektronických zařízení slouží vpředu dva USB-C konektory a 12V zásuvka. jeden USB-C konektor slouží pro spojení vozidla s mobilním telefonem pro systém Android Auto nebo Apple CarPlay. Druhý je určen čistě pro nabíjení. Vzadu pak najdeme opět dva USB-C konektory umístěné pod výdechy klimatizace. Před faceliftem jste si ještě museli vystačit s klasickými starými porty. S novým rokem přichází i modernizace připojení. V zavazadlovém prostoru potom najdeme ještě jednu 12V zásuvku.

Systém sledování dopravních značek samozřejmě fungoval ne vždy optimálně. Často si bral údaje z navigace, která ale v našem případě nebyla bohužel aktuální. Věříme, že v případě aktuálnosti map by byl ukazatel mnohem lepší a přesnější. Pravdou je, že problém s přesností zobrazení značek je stejný napříč všemi vozy většiny značek. Naštěstí v případě Civicu není upozornění na překročení rychlosti nijak hlasité. O hudební projev se v případě varianty Sport stará 8 reproduktorů. Hudební projev nebyl vůbec špatný. Pokud byste měli zájem o lepší audio soustavu, ta je spojená s vrcholným výbavovým stupněm, kde je k dispozici 12 reproduktorů značky Bose.

Honda v případě Civicu ještě ponechala fyzické voliče nastavení klimatizace. V případě výbavy Advanced se jedná o duální klimatizaci, tudíž řidič i spolucestující si mohou zvolit vlastní teplotu. Na začátku středového tunelu potom ještě najdeme bezdrátovou nabíječku se standardem Chi, kterou lze pomocí tlačítka vypnout. Velmi se nám líbilo decentní ambientní osvětlení, a to včetně dna držáků na nápoje.

Pod kapotou pouze hybrid

Honda Civic nabízí pouze jeden agregát pro všechny výbavové stupně. Pod kapotou má hybridní pohon kombinující dvoulitrový spalovací agregát pracující v Atkinsonově režimu s výkonem 105 kW (143 koní) a elektromotor s celkovým systémovým výkonem 135 kW (184 koní). Jiné pohony v nabídce momentálně nejsou. Maximální točivý moment dosahuje hodnoty 315 Nm. Spalovací benzínový agregát je určen primárně pro asistenci elektromotoru, případně pro jeho nabíjení. Maximální rychlost je v případě hybridního Civicu 180 km/h. Jízdní vlastnosti Hondy Civic lze upravit pomocí jízdního módu. Můžete využívat eko, normal, individual anebo sport. Každé z těchto nastavení určuje odezvu plynového pedálu a dalších aspektů vozu.

O samotné jízdě si povíme v následující kapitole. Honda uvádí průměrnou spotřebu paliva na 100 km pro výbavu Sport v hodnotě 5 litrů. Jak se vedlo nám, to se dozvíte taktéž v následující kapitole.

Zážitek s jízdou

My jsme si jízdu se Civicem vysloveně užívali. Jízda s ním je zábavná. Reakce na plynový pedál okamžitá. A po uvolnění plynového pedálu se Civic okamžitě rozjede, kdy využívá výhod elektromotoru. Tím, že má pouhých 1,5 tuny váhy, dvoulitrový agregát a elektromotor s celkovým systémovým výkonem 184 koní je pro jízdu naprosto dostatečný. Pokud chcete poklidnou jízdu, Civic vám to umožní. Pokud ale hledáte něco sportovnějšího, ráznější jízdu, i to Civic umí. Samozřejmě s různým stylem jízdy se bude samozřejmě měnit i spotřeba. Při klidné a pohodové jízdě, umí Civic jezdit bez problémů v průměru za 4,5-5 litrů. Namíříte-li si to na dálnici a budete dodržovat maximálně povolenou rychlost, nebo budete trvale jezdit s pedálem až na podlahu, pak spotřeba bude stoupat k 6,5 litrům na 100 km.

Akumulátor s kapacitou 1,05 kWh se nabíjí buď samotnou jízdou pomocí rekuperace, anebo skrze agregát. Pokud je pro pohon potřeba vyšší výkon, kromě elektrické jednotky se připojí i spalovací a využívají sílu obou motorů současně. Odhlučnění spalovací jednotky je na výborné úrovni. Ani během spuštěného motoru nebyl prakticky slyšet žádný hluk. Samozřejmě při plném sešlápnutí plynového pedálu až na podlahu se dvoulitrový agregát pracující v Atkinsonově režimu rozeřve a hluk je potom již výraznější. Po většinu času ale o spalovací jednotce vůbec nevíte. Připojuje se naprosto automaticky v případě, kdy kapacita akumulátoru již nedostačuje pro jízdu na elektřinu, případně kdy je potřeba elektrickému pohonu pomoci.

Ve městě se Honda Civic po většinu času snažila jet na elektřinu. Pouze, jak jsme uvedli, v případě, kdy nedostačuje kapacita nebo je potřeba vyšší výkon, se připojuje spalovací agregát. Při spuštění nebo vypnutí spalovacího motoru jsme žádné cuknutí nezaznamenali. Přechod je naprosto plynulý.  Mimo obec se spalovací jednotka připojovala častěji. Naopak na dálnici jsme už po většinu času jeli za využití spalovacího agregátu. V tomto případě se už motor vypínal prakticky pouze za situace, kdy jsme jeli z kopce.

Převodovka je bezrychlostní, nicméně v případě sešlápnutí plynového pedálu až na podlahu začne řídící jednotka imitovat řazení. Je to pěkný doplněk, ale rychlosti se reálně nemění. Příjemně nás celkově překvapila dynamika vozu, odpružení a samotná jízda. Díky vysokému výkonu a relativně nízké váze při sešlápnutí plynového pedálu umí Honda Civic vystřelit a rychle se rozjet. A to nejenom v nízkých rychlostech, kde se využívá efektivita elektromotoru, ale i v rychlostech okolo 120-130 km. Pokud potřebujete rychle zrychlit, stačí sešlápnout pořádně plynový pedál a Honda Civic vystřelí. Rozhodně jsme nepociťovali nějakou únavu nebo dýchavičnost v rychlostech okolo 130-140 km.

V zatáčkách seděl Civic jak přibitý. Na předních sedačkách jsme díky výraznému bočnímu vedení zůstali přitlačení do opěradla. I při rychlejším průjezdu zákrutou nám v žádném případě neujížděl zadek, a to ani při najetí na výmol. Přitom při přejezdu příčných retardérů jsme neměli pocit, že sedíme na pryčně. Vyvážení mezi sportovním a pohodlným odpružením je za nás v rovnováze.

Adaptabilní tempomat udržuje bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před vámi. Umí i zastavit, ale i při nastavení udržování nejkratší možné vzdálenosti, zůstala mezi námi a vozem před námi mezera skoro 2 metry. Nastavení síly rekuperace můžete provádět pomocí pádel pod volantem, které běžně u automatů slouží k řazení. Máme na výběr 4 stupně, kdy první je ten nejmenší, vůz i tak zpomaluje a samozřejmě dobíjí. Čtvrtý stupeň jakožto maximální už znamená poměrně výrazné brždění. Rozhodně není možné očekávat, že tak malý akumulátor umožní Civicu překonat dlouhé vzdálenosti pouze na elektřinu. Za pomoci elektrické energie lze ujet přibližně 1,5 – 2 kilometry.

Během testu jsme překonali více než 940 kilometrů. Většina trasy vedla po dálnici a tomu samozřejmě odpovídá i průměrná spotřeba. Zatímco ve městě není problém jezdit za 4,5 litrů. Zde je hybridní agregát nejefektivnější. Mimo obec potom průměrná spotřeba stoupá k 5,5 l/100 km a na dálnici, jak jsme zmínili, 6,5 litru. V našem případě se finální průměrná spotřeba po ukončení testu zastavila na hodnotě 6,1 litrů na 100 kilometrů. A samozřejmě byla ovlivněna nízkou teplotou, často hluboko pod nulou, ale také zimními pneumatikami a nepřízní počasí.

Jak jsme zmínili, Civic má nádrž na benzín o objemu 40 litrů. Díky vyšší spotřebě na dálnici je potřeba častěji tankovat. Samozřejmě ve městě nebo za lepších podmínek lze bez problémů překonat i 800 kilometrů. Dálniční, případně dlouhodobě ostřejší jízda ale rychle pohybuje ručičkou ukazatele množství paliva.

Celkově skvělý zážitek, tak proč tak málo?

Měli jsme možnost v interiéru Civicu strávit mnoho hodin a velmi jsme si ho oblíbili. Má úžasné jízdní vlastnosti, pružný motor, jízda s ním je zábavná a přece to nevypadalo, že bychom seděli přímo vedle něj (samozřejmě mimo případů jízdy pod plynem až na podlaze). Pohodlí ve voze musíme také zmínit mezi pozitiva. Konečná průměrná spotřeba také nevypadala špatně za situace, kdy skoro 40% vzdálenosti vedlo po dálnici a ještě za nepříznivých povětrnostních podmínek.

Přemýšleli jsme, co nás na Civicu nezaujalo. Mnoho takových věcí opravdu není Asi bychom vyměnili roletku v zavazadlovém prostoru, se kterou jsme často bojovali. Pro někoho může být nevýhodou na dnešní dobu malý displej infotainmentu nebo pro chalupáře menší zavazadlový prostor. Na běžné používání ale stačí. Tak co je pak tím problémem, že si Hondu Civic pořizuje tak málo lidí? Jedním z důvodů může být vyšší základní cena.

Běžně totiž Civic ve výbavě Elegance stojí 859 900 Kč. Rozhodně se ale i v základu nejedná o žádné holátko. Již v tomto stupni výbavy dostanete prakticky vše, co je k pohodlné jízdě potřeba. V ceně jsou veškeré bezpečnostní systémy, duální klimatizace, vyhřívaná přední sedadla, LED světlomety, 17“ litá kola, bezdrátová nabíječka nebo adaptivní tempomat. Námi testovaná verze Sport stojí běžně 884 900 Kč. Navíc dostanete interiér v kombinaci syntetické kůže a textilního čalounění, výdechy klimatizace pro zadní řadu sedadel, vyhřívaný volant nebo 18“ litá kola. Nejvyšší výbava Advance už stojí 949 900 Kč. V případě této verze dostanete pravou kůži v interiéru, značkový audiosystém Bose s dvanácti reproduktory, panoramatickou střechu nebo adaptivní světlomety s aktivním přisvěcováním do zatáček. Pohonná jednotka je ve všech případech stejná.

Aktuálně probíhá akce, kdy je Civic dostupný s bonusem 40 000 Kč a dalším bonusem při výkupu vozu na protiúčet 20 000 Kč. Celková sleva je tak 60 000 Kč. Základ tak pořídíte za 799 900 Kč. Na verzi sport si připravte 824 900 Kč a výbavu Advance 889 900 Kč. My jsme byli s vozem více než spokojeni a až na pár drobností je těžké najít nějaké zásadní chyby.

Text: Jiří Hájek

Foto: Jiří Hájek, Martina Burdychová