Test Kia Sorento: s hybridem do všech koutů vzdálených

Zatímco jsme se v minulém testu podívali na nejmenšího zástupce automobilky Kia, dnes se podíváme na opačnou stranu portfolia, tj. na jeden z největších modelů, konkrétně Sorento. Ten prošel na konci roku 2023 modernizací a na začátku roku dalšího pak vstoupil na trh. Sorento jako takové nabízí luxus, širokou škálu motorů a konektivity a obrovské množství prostoru. Pod kapotou můžeme nalézt naftový agregát o objemu 2,2l, případně benzínovou jedna-šestku spojenou s hybridní nebo plug-in hybridní technologií.

A právě hybridní jednotka nám byla zapůjčena na test, konkrétně ve výbavě TOP, která stojí v nabídce nejvýše. Samozřejmě nahlédneme do interiéru, na pohodlí, jízdu a samozřejmě i pod kapotu. Na závěr se zaměříme na spotřebu po dobu testu v reálném provozu a podíváme se do ceníku. Pojďme ale postupně.

Nechte se unášet luxusem

Interiér Sorenta by se dal definovat jako vzdušnost, luxus a technologie. Rozhodně nedostatkem prostoru trpět nebudete ani pokud jste vysoké postavy. S mými 190 centimetry jsem měl nad hlavou prostoru dost a to i za situace, kdy jsem seděl poměrně vysoko. Nastavení sedadel vpředu je samozřejmě elektrické a to jak směrem horizontálním, tak i vertikálním. Další tlačítka pak určují výplň v zádech a na sedáku, jak moc vás budou tlačit. Zajímavým prvkem je pak nastavení sedačky do prakticky horizontální polohy. Podržením tlačítka se prakticky položíte a můžete odpočívat. Ideální je to na dlouhých cestách.

A když už se bavíme o prostoru, podíváme se i na zadní sedadla. Po ideálním nastavení přední sedačky jsem usedl za sebe a i tak mi zůstalo před koleny hodně místa a nad hlavou samozřejmě také. Zadní sedačky jsou rozděleny v poměru 60:40, jsou posuvné a navíc si mohou cestující vzadu nastavit i sklon opěradel. Samozřejmostí je loketní opěrka uprostřed. A ještě jedna vychytávka. Na sedačce spolujezdce je zboku umístěno ovládání posunu horizontálně, sklonu opěradla a navíc i možnost položení do „lehátkové úpravy“. Pokud řidič potřebuje rychle uvolnit místo vzadu pro větší zavazadlo, lze to udělat i ze zadní poloviny vozu a nemusí se natahovat k ovládání na boku sedáku.

Samotné sedačky jsou pohodlné a ani po delším sezení nás nebolela záda. Kromě výhřevu nabízely ještě odvětrávání, což ocení cestující hlavně v letních měsících. Není sice nijak silné, ale ve velkém teple pomůže.  Boční vedení v sedačkách lze také nastavit právě na ovladačích umístěných na boku sedáku.

Interiéru dominuje obrovský jednolitý panel, který v sobě ukrývá obrazovku infotainmentu a přístrojového štítu řidiče.  Na levé straně přístrojového štítu nalezneme aktuální rychlost, uprostřed palubní počítač a vpravo pak otáčkoměr. Kůží obšitý volant se příjemně držel a v chladném období navíc příjemně topil, což je u Sorenta v základu. U vyšších stupňů získáte ještě vytápění sedaček vzadu.

Duální automatická klimatizace se nastavuje na digitálním panelu pod hlavním panelem infotainmentu. Musíme říci, že jsme s ovládáním klimatizace bojovali, neboť i když bylo uvnitř vedro, klimatizace začala najednou topit a až po výraznějším snížení teploty šla teplota ofuku více dolů, kdy byl vzduch zase mrazivý. Stejný systém klimatizace jsme zaznamenali u elektrické EV6 a tam fungoval bezchybně. Pravděpodobně se tak jednalo pouze o chybu u námi testovaného kusu.

A když už jsme u klimatizace, ještě tu zmíníme, že společně s nastavením proudění vzduchu sdílí panel i ovládání médií. Vždy je potřeba přepnout ovládání na „druhou řadu“. V tu chvíli se změní dotyková tlačítka pro jinou funkci a stejně tak jinou funkci získají otočné ovladače po obou stranách panelu.

Moc se nám líbilo ambientní osvětlení. Světelná linka se táhne přes celou šíři přístrojové desky a je ukončena ozdobnou osvětlenou plochou vedle kliky dveří.

Obrovský prostor a technologie

Jak už je patrné z velikosti samotného Sorenta, o úložné prostory nouze rozhodně nebude. Pro uložení všemožného nákladu je k dispozici 697 litrů. Pokud složíte zadní sedačky, pak je k dispozici až 2 085 litrů. To už je dostatečně obrovský prostor pro odstěhování veškerého nákladu. Hrana zavazadlového prostoru je minimální, a po složení zadních sedaček získáte prakticky úplnou rovinu.

Sklápění opěradel v druhé řadě probíhalo v našem případě elektronicky. Stačilo zmáčknout tlačítko na levé straně zavazadlového prostoru a opěradlo se složilo samo. Odpadá tak obíhání vozu. Samozřejmě je potřeba nejprve odklidit veškeré věci ze sedaček.

Odkládací prostory pak umožňují umístění lahví a nápojů pro potřeby posádky. Vpředu je samozřejmě dvojitý držák s trny pro menší kelímky, velikost espressa se bude stále pohybovat. Po troše snahy se sem vejde i 1,5l lahev. Do dveří pak lze umístit další menší lahev a cestující na zadních sedadlech mají další dvě místa v loketní opěrce. Velkou výhodou jsou ještě další dva držáky s trny ve dveřích vzadu. Míst na nápoje je tak opravdu mnoho.

Další drobnosti se pak vejdou klasicky do kastlíku vpředu před spolujezdcem. Opravdu hluboký prostor je mezi předními sedadly pod loketní opěrkou, kde je i miska, pokud nechcete lovit drobnosti hluboko v útrobách prostoru. A v neposlední řadu ještě zmiňme odkládací prostor s bezdrátovou nabíječkou na začátku středového tunelu. Telefon pak lze překrýt stříškou, aby případné umístěné cennosti nelákaly zloděje.

Už jsme si zvykli a dnes je samozřejmostí nastavování předních sedadel v podobě sklonu opěrky nebo posunu celé sedačky dopředu. Sorento ale tuto funkci nabízí i cestujícím vzadu. Pokud vám nevyhovuje sklon opěradla, není problém. Páčkou si můžete nastavit potřebný sklon.

O osvětlení se samozřejmě starají LED diody. Prakticky nikde v celém voze nenajdeme žádnou žárovku. Osvětlení oblasti před Sorentem bylo bezvadné, a to díky vyššímu umístění lamp. Pokud byste měli pocit, že příliš oslňujete protijedoucí vozidla, na levé straně pod volantem je manuální nastavení sklonu hlavních světlometů. Automatická nivelace chybí. Taktéž je škoda, že v této cenové relaci a vlastně ve vlajkové lodi značky Kia nenajdeme světlomety typu Matrix.

Zajímavé bylo zpětné zrcátko, které bylo samozřejmě samostmívací. Ale má ještě druhou funkci. Pokud se přepnulo (jak známe z běžný vozů bez automatického stmívání), zobrazilo výhled z kamery na zadní části vozu. Pohled do zrcátka se tak změnil na pohled na displej.

Sorento u testovaného modelu nabídlo ještě dvě zajímavé vychytávky. První byl masážní prvek v sedačce řidiče. To si mohl řidič buď pustit sám nebo v pravidelných intervalech se pouštěla masáž automaticky. Úkolem masírování je zmírnit bolest zad při sezení na dlouhých cestách. Některá místa se přifukovala trochu až moc, nicméně ve výsledku to bylo příjemné. Zároveň to udrželo pozornost řidiče.

Tou druhou je dálkové ovládání. Práce s ním je sice trochu složitější, ale je to zajímavá vychytávka. Na „klíčku“ od centrálního zamykání je možnost pojezdu dopředu a zpět. Pokud zaparkujete kolmo ke kraji vozovky, není potřeba dovnitř lézt skrze zavazadlový prostor. Stačilo si stoupnout co nejblíže k vozidlu a po několika pokusech se správným zmáčknutím čudlíku na ovladači, se Sorento rozjelo pomalu dopředu. Pak už stačilo pohodlně nastoupit a odjet. Trvalo nám poměrně dlouho, než jsme přišli na správné ovládání, ale ve výsledku se jedná o příjemný bonus a výborného asistenta, zvlášť ve městech.

Konektivita

O zobrazování informací se starají dva displeje spojené do jednoho zobrazovacího panelu. První patří řidiči a zobrazuje informace o jízdě (rychlost, otáčky a další základní informace) a druhý je základem pro celý infotainment. Každý displej má 12,3“ a disponoval dobrou čitelností i na přímém slunci. Infotainment fungoval svižně, bez větších záseků a propojení bezdrátově skrze Android Auto proběhlo okamžitě na pár kliknutí.

O přenos dat pro Android Auto či Apple CarPlay (pokud disponujete starším zařízením), se stará USB-C. Novější zařízení zvládají bezdrátový přenos. Druhý USB-C konektor slouží pouze pro nabíjení. Pro cestující vzadu slouží pro dobíjení 12V zásuvka pod zadními výdechy klimatizace a opět dva USB-C konektory, netradičně umístěné v opěradle předních sedaček.

Prémiový audiosystém Bose odvádí výbornou práci a potěší každého milovníka hudby. V zavazadlovém prostoru se usídlil subwoofer zajišťující ty nejhlubší tóny. Díky tomu si v ekvalizéru můžete nastavit zvuk i v opravdu hluboké tónině. Audiosoustava Bose je v bez příplatku u prostřední a nejvyšší výbavy.

Nejvyšší výbava nabízí také head-up displej. Ten zobrazuje základní informace o jízdě vč. Aktuální rychlosti, značek, případně navigaci. Viditelnost byla opět dobrá, nicméně písmenka by mohla být větší

Drobné výtky bychom měli k navigaci. Ty ale směřují primárně k neaktuálnosti mapových podkladů, které pak mají za následek občasné chybně zobrazované omezení rychlosti. Věříme, že jakmile by mapy byly aktuální, problém by se v tomto ohledu vyřešil. O tom ale později. A ještě musíme zmínit parkovací kameru, která usnadňuje zaplutí do řady při parkování. Tu dostanete v základu a rozhodně pomáhá při už tak pohodovém parkování.

Nafta ještě neřekla své poslední slovo

Kia se Sorentem nezanevřela ani na vznětový agregát. Na výběr je pohonná jednotka o objemu 2,2 l s maximálním výkonem 143 kW (194 koní) spalující naftu nebo hybridní jedna-šestka T-GDi o výkonu 158 kW (215 koní). Poslední nabízenou variantou je plug-in hybridní soustava kombinující benzínový agregát o objemu 1,6 l a elektromotor. Celkový systémový výkon činí 186 kW (253 koní).

V našem případě nám pod kapotou tepala výše zmíněná hybridní benzínová jednotka o výkonu 158 kW s maximálním točivým momentem 367 Nm. Kombinovanou spotřebu výrobce uvádí 6,6 – 7,2 l/100 km. Kapacita akumulátoru je pouhá 1 kWh. I to ale stačí na krátkou jízdu v čistě elektrickém režimu. Pokud bychom zkoušeli maximální rychlost, ručička tachometru by se zastavila na hodnotě 183 km/h.

Uskákané pohodlí

Zmiňujeme to skoro vždy, ale pokaždé je potřeba se rozhodnout, k jakému účelu vůz pořizujeme. Sorento rozhodně není žádný závodní vůz na překování rekordů. Však jeho maximálka je pouhých 183 km/h. Na české silnice je rychlost ale dostatečná a zrychlení je na tento dvou tunový kolos dostatečné. Pokud ale potřebujete rychle vystřelit z místa, není problém. Díky vysokému výkonu a velkému točivému momentu je jízda se Sorentem svižná a pružné zrychlení je výborné. A přitom Sorento může vážit více než dvě tuny. Při potřebě vyššího výkonu stačilo sešlápnout plynový pedál a díky kombinaci spalovací jednotky a elektromotoru se Sorento poměrně svižně rozjelo.

Při rychlejší jízdě se řidiči přitáhlo boční vedení na opěradle, čímž zlepšilo držení těla v zatáčkách. Řídící jednotka sama rozhoduje o přepínání mezi jízdními režimy, tj. zda se pojede pouze na elektřinu, případně zda bude spalovací jednotka dobíjet akumulátor nebo bude elektromotor asistovat benzínovému pohonu. Přechody mezi režimy byly prakticky neznatelné. Zpočátku systém dává spalovacímu agregátu možnost, aby se zahřál, tudíž zpočátku i když jedete zvolna, motor je aktivní a buď dobíjí baterku nebo sám slouží jako pohon. Jakmile je teplota optimální, vše se vrací k normálu a k automatické volbě pohonu.

Většinou o spalovacím agregátu nevíte, pouze při vyšších rychlostech se začíná hlasitost zvyšovat. Jinak je odhlučnění slušné a můžete si v klidu užívat „plavbu“ v tomto korábu. Je třeba ale říci, že nastavení tlumičů je poměrně tužší, tudíž při přejíždění retardérů a nerovností Sorento poměrně poskakuje. To uváděla posádka nejen vzadu, ale poskakování bylo cítit i na předních sedadlech.

Systém hlídání dopravních značek ne ve všech případech zobrazoval správnou hodnotu. Párkrát vyčetl údaje z mapy, přičemž značka byla již odebrána. Často ale sice zobrazil značku správnou, nicméně už ji ve správný čas neukončil, tj. na křižovatkách na silnicích s připojovacím pruhem atd. V jednom konkrétním místě zobrazil i značku, která vedla do vedlejší ulice, a která byla špatně natočená. Následně pak zobrazoval právě tuto značku. Tímto neduhem ale trpí většina vozidel.

Velkým a příjemným překvapením byl systém pro jízda v pruzích, primárně na dálnici. Ten udržoval vůz v mezích a umožňoval automatickou samostatnou jízdu s minimálními zásahy. Ale protože je v Evropě plně autonomní jízda prozatím mimo legislativu, po krátké době vždy vozidlo zahlásí, abyste převzali kontrolu. Nicméně po dobu vlastní jízdy vše fungovalo bezvadně, Sorento udržovalo vzdálenost od předchozího vozu a zároveň vykružovalo mírné dálniční zatáčky.  

Během jízd se ukázalo bezvadné zpracování interiéru. Nikde nic nevrzalo, nebouchalo a jízdu jsme si užívali. Během jízd jsme překonali více než 720 kilometrů. A to jak v obci, na vedlejších silnicích, tak na dálnicích. Konečná spotřeba se zastavila na hodnotě 6,8 l/100 km. Dalších 80 km ukazoval palubní počítač jako dojezd. Celkem tedy není problém překonat v kombinovaném režimu 800 kilometrů. S lehkou nohou by jistě vzdálenost mohla být delší, my jsme ale vždy snažili držet na horní hranici rychlostních limitů.

A na závěr? Samozřejmě cena

Kia Sorento ukazuje, že i hodně luxusní model se dá vytvořit za rozumné peníze. Samozřejmě je třeba se podívat na rozsáhlou nabídku výbavy a na poměr cena výkon. Prostor v interiéru je obrovský, místa je všude dostatek a i přes vysokou váhu vozu je výkon naprosto dostačující pro svižnou a zároveň pohodovou jízdu. Výborné výsledky podával prémiový audiosystém Bose s 12 reproduktory. Naopak nás moc nenadchlo čtení dopravních značek a trochu tvrdší odpružení, které by nemusel každý očekávat. Pro někoho to může být výhoda, ale na méně kvalitních vozovkách tvrdší podvozek pocítíte. Možnost nastavení tuhosti podvozku s nastavením jízdních vlastností by jistě někteří ocenili.

Závěrem nahlédneme do ceníku. Námi testovaná varianta začínala cenově na hodnotě 1 489 980 Kč. Ta obsahuje prakticky vše, co si můžete přát, připlácí se pouze za metalický lak, sedmimístnou variantu, střešní okno nebo paket Nappa, obsahující kožené čalounění Nappa a černé čalounění stropu.

Sorento jako takové startuje cenově na částce 1 199 980,- Kč za hybridní verzi s automatickou převodovkou a náhonem na přední kola. My však doporučujeme sáhnout spíše po vyšší nebo TOP výbavě, která nabídne větší množství komfortních prvků. Varianta Premium začíná sice na hodnotě 1 379 980 Kč, obsahuje ale audiosystém Bose, bezdrátové nabíjení standardem Qi, vyhřívaná zadní sedadla, 360° kamerový systém, případně námi zmiňovaného asistenta pro jízdu na dálnici HDA 2. Týden ve společnosti Sorenta utekl jako voda a věřte nám, že na pohodlí, jaké právě Kia Sorento poskytuje, se zvyká velmi rychle.

Text: Jiří Hájek

Foto: Jiří Hájek, Martina Burdychová